1968
V září vznikla v Praze skupina The Plastic People Of The Universe, tvořená Milanem Hlavsou (baskytara, zpěv), Michalem Jernekem (sólový zpěv, klarinet, sopránsaxofon), Jiřím Števichem (kytara, zpěv) a Josefem Brabcem (bicí). Svou tvorbou navazovala především na newyorský soubor The Velvet Underground a pražskou psychedelickou skupinu The Primitives Group, proslulou svou divokou pódiovou show.
Hlavsa hrál rock od svých třinácti let, poprvé koncertoval začátkem roku 1965 se skupinou Beggars. Števich byl Hlavsův spolužák ze základní školy, společně hráli ve skupinách Glow-Worms, Blue Monsters a Vagabunds. Hlavsa a Jernek prošli poměrně populární břevnovskou skupinou The Undertakers.
1969
2. února Plastic People poprvé vystoupili v hospodě Na Ořechovce v Praze-Střešovicích, v následujících měsících tam potom hráli skoro každý týden. Už v březnu byl Josef Brabec nahrazen ostřílenějším a vlasatějším bubeníkem Pavlem Zemanem (rovněž bývalým členem The Undertakers). Vedle repertoáru The Velvet Underground a dalších souborů (například The Mothers Of Invention, The Doors, The Pretty Things) hráli Plastic People od počátků i vlastní skladby; nejstarší byly Muž bez uší a Poschodí omamných jedů. Skládal je Hlavsa (výhradním autorem hudby zůstal i v budoucnu), texty prvních písní psal Jernek. V dubnu se Plastici zúčastnili přehlídky amatérských rockových kapel Beat Salon ve smíchovském Music F Clubu. Postoupili do finále, kde pak v květnu získali zvláštní cenu časopisu Mladý svět za tvůrčé přístup. Na Beat Salonu se seznámili s mladým kunsthistorikem Ivanem Martinem Jirousem, patřícím k uměleckému týmu The Primitives Group, a také s bývalým manažerem Olympiku Pavlem Kratochvílem. Jirous (později přezdívaný Magor) se o Plastic People začal starat po umělecké stránce, Kratochvíl sjednával koncerty a pomohl skupině rychle se zprofesionalizovat. V červenci se k Plastikům přidal klávesista a kytarista Josef Janíček, bývalý člen The Primitives Group.
V červenci a srpnu 1969 se konaly koncerty v Klubu výtvarných umělců Mánes, dvakrát v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (tedy na Výstavišti), ve Špálově galerii na Národní třídě. Plastic People tehdy kladli velký důraz na vizuální složku vystoupení, hráli v efektních hábitech, na jevišti jim plály ohně, některé texty měly přímo mytologický charakter. Velmi ambiciózním dílem se stala rozsáhlá The Universe Symphony And Melody About Plastic Doctor, vcelku poprvé provedená 3. července v Mánesu, dalšími novými skladbami byly například Modrý autobus, Kulový blesk, Crematorium Smoke nebo Gibson’s Sons. Plastici většinou zpívali anglicky, často však písně prokládali českými recitativy.
V listopadu a prosinci 1969 sedmkrát koncertovali v Horoměřicích u Prahy. V prosinci hráli v S-Clubu (Praha-Vinohrady) a vyjeli na krátké turné Dubí u Teplic – Humpolec – Havlíčkův Brod – Karlovy Vary. Úryvek písně The Sun z horoměřického koncertu je zachycen ve filmu Jana Špáty Země a lidé, natočeném pro světovou výstavu v ”sace. Velký úspěch na vystoupeních měla skladba Gnor’s Life s textem vybraným z povídky Život Gnorův ruského spisovatele Alexandra Grina, oblíbeného autora manželů
1970
S nástupem komunistické normalizace se rychle začaly komplikovat vztahy Plastic People s jejich agenturou Akord, patřící pod Pražské kulturní středisko. Začátkem roku 1970 ještě Plastici absolvovali koncerty v Praze (divadlo Sluníčko), Děčíně a Humpolci, v květnu o svůj profesionální statut přišli a museli vrátit aparaturu. Spolupráce s manažerem Kratochvílem tím skončila, spory o budoucnost kapely vyústily v odchod Jerneka a načas i Števicha. Zbylé trio si na nové vybavení vydělávalo na lesní brigádě v okolí Humpolce a během léta vystupovalo pod názvem Lumberjacks na tancovačkách ve Skále u Humpolce, zvítězilo na okresním rockovém festivalu v Pelhřimově, hrálo i v Ledči nad Sázavou.
V září sestavu Plastic People doplnili v Československu usazený Kanaďan Paul Wilson (zpěv, kytara) a Jiří Kabeš (housle, příležitostně i kytara). Toto období znamenalo zcivilnění jevištního projevu a zároveň větší příklon k přejatému repertoáru – hlavně ke skladbám The Velvet Underground a The Fugs, v menší míře i Franka Zappy. První vystoupení s Wilsonem a Kabešem se konalo 26. září v Suché u Nejdku, společně s Plastiky tam účinkovala i radikálně experimentující skupina Aktual, vedená výtvarníkem Milanem Knížákem. Další koncert proběhl 26. prosince v Ledči nad Sázavou.